Již na 1. neděli v červenci se můžete těšit na nové číslo časopisu Přítel-Przyjaciel.
„… Boha neuctíme svou zaneprázdněností, která, jak dokazují vědecké studie, je symbolem naší uspěchané doby. Navíc, ten zlý nepřítel Satan se pokouší zničit naši svatost, chce z našeho života odstranit odpočinek a zatlačit nás zpátky do otroctví. To je velký ďáblův podvod – přesvědčit nás, že čím zaneprázdněnější jsme, tím jste důležitější. Po mém soudu však „nelze vylévat vodu z prázdného šálku“, a musíme se o sebe postarat.
Ovšem, záleží také na typu osobnosti. Zatímco někteří lidé se potřebují na delší dobu do něčeho zabrat, koncentrovat, časté vytrhování je vysloveně neurotizuje, jiným rychlé střídání činnosti, ruch, kontakt s různými lidmi a tempo zase vyhovuje. Dokonce při práci, která člověka baví, se člověk ani při vysokých nárocích tak snadno nepřepracuje, ale nesmí mít dlouhodobý pocit, že mu práce „přerůstá přes hlavu“, že se stává stresem.
Přílišný pocit zodpovědnosti, množství termínovaných úkolů, nutnost kontroly druhých, zvonění telefonů, nemožnost dokončit jednu činnost pro jinou naléhavou činnost apod., se opravdu někdy mohou uplatňovat jako nepříznivé působící faktory zejména v práci vedoucích pracovníků.
V mém případě, abych pravdu řekl, učím se to, abych neměl výčitky svědomí, když odpočívám nebo si beru dovolenou. Konec konců sám Ježíš se často odebíral na „opuštěné místo“ do přírody, aby se zotavil. Proč bychom nemohli s ním vyjít i my?
Jen tak prostě, najít si klidné místo, nechat se naplňovat rytmem přírody, rytmem deště, rytmem bublajícího potoka, rytmem rostoucích květin. Uvolnit se a naslouchat zvukům a tichu přírody. Někdy jen tak, zůstávat v klidu. A při tom všem ve svém srdci děkovat Bohu za vše, co jsem v životě objevil, co mi bylo darováno a plně zakoušet Boží blízkost.
Šťastný je, kdo leží na zelené louce ve vysoké trávě, kope do vzduchu nohama, vnímá vůni květin, nechává si větrem pročesávat vlasy, hledí, jak nad ním táhnou mraky a dodaleka sní. (Adalbert Ludwig Balling)
Nevěřme proto našeptávání Zlého, že pracujeme-li do úmoru, oslavujeme tím Boha. Protože Bůh říká, že nejsme svatí, pokud neznáme také odpočinek…“ (Roman Raszka, Odpočinek bez výčitek)
Nejnovější komentáře