Po diskusích v kruhu teologů z našeho sboru, a pak konzultaci pastora s bratrem biskupem, jak rovněž srovnání studií a zkušeností z různých církví ve světě, jsme se rozhodli zavést v našem sboru v Havířově-Prostřední Suché možnost přijímání krve Páně z jednorázových kalíšků.
Při Večeři Páně každý přijímající obdrží hostii na ruku, nikoliv přímo do úst, a kromě podávání kalichu bude možnost si vzít jednorázový kalíšek, do kterého u oltáře dostanete víno z menší konvičky. Kalíšky se pak odloží na vyznačené místo. Jedná se o dočasné opatření a alternativní možnost, pokud by se však tato forma distribuce ujala – jako v některých sborech v Polsku, třebas v Krakově – můžeme jí pak běžně používat.
Jsou tyto alternativní způsoby přípustné a teologicky zdůvodnitelné?
Svědectví Písma i praxe mnoha sesterských evangelických církví nám v rozhodování nabízí určitou volnost. Vzhledem ke skutečnosti, že v Písmu nenajdeme konkrétní instrukce ohledně způsobu vysluhování, věříme, že je přípustný každý důstojný způsob distribuce chleba a vína jako těla a krve našeho Pána Ježíše Krista.
Tradičně v naší církvi upřednostňujeme použití společného kalicha, protože symbolizuje jednotu Kristova těla, a také proto, že tohoto způsobu použil Ježíš Kristus při poslední večeři s učedníky. Tím se však nevylučují jiné možnosti distribuce, zvláště pak v době zvýšeného ohrožení. Každé rozhodnutí v této oblasti by se mělo nést v duchu křesťanské svobody a ohleduplnosti.
Prevence proti šíření nemocí ve sborové praxi
S ohledem na současnou epidemiologickou situaci, jak rovněž na výzvu některých lékařů biskup Slezské církve evangelické a. v. Tomáš Tyrlík vyzval ve svém oběžníku pastory i členy sborů, aby ve smyslu doporučení ze strany odpovědných úřadů dodržovali základní zásady osobní hygieny, dbali pokynů státních institucí (Ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice, Státní zdravotní ústav), a chovali se zodpovědně. Je možno také zvážit zavedení alternativních možností vysluhování Večeře Páně – jako jsme to učinili my v Havířově-Suché.
Osoby se známkami respiračního onemocnění (rýma, kašel, kýchání, zvýšená teplota) by měly zvážit účast na společné Večeři Páně – místo toho mohou požádat o soukromé vysloužení. Ochrana bližního před nakažením z mé strany je projevem lásky k bližnímu a úcty k jeho zdraví, ne slabosti víry.
Nešířit paniku, šířit Boží pokoj
Důležité je také projevovat lásku a soucit s nemocnými. Při zachování veškeré rozumné prevence se jich jako křesťané nemáme stranit, ale projevovat stejnou lásku a úctu. „Stranit se obviňování, nestranit se nemocných“ – doporučuje ve svém dopise bratr biskup. Neměli bychom také šířit zprávy a postupy z neoficiálních a neověřených zdrojů. Často jde o poplašné zprávy, které se přiživují na lidském strachu.
Nepochybujeme o Boží moci ochránit před nákazou či uzdravit nemocné. Nepochybujeme o tom, že k Večeři Páně je třeba přistupovat s vírou a s očekáváním na Boží dotek. Stejně tak ovšem nepochybujeme o tom, že jsme povoláni k odpovědnému chování, k respektování poznatků medicíny a k ochraně Božího daru života a zdraví – svého i svých bližních.
„Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.“ (Ř 8,28)
Zpracováno na základě dokumentu: Prevence proti šíření nemocí ve sborové praxi – předběžná opatření.
Nejnovější komentáře