Před měsícem jsem měl čest připomenout životní jubileum jednoho z interpretů a skladatelů, kterého písničky rád poslouchám a k jehož tvorbě se po letech rád vracím. Po Garthovi Hewittovi je tentokrát na řadě další umělec, který v červenci oslaví kulaté jubileum. Bylo mi však líto čekat až do léta, a proto přináším pár vět o něm již nyní (zrovna když poslouchám jeho hudbu 🙂 ).
Někdy na přelomu 80. a 90. let minulého století mě fascinoval svými nádhernými, melodickými, nostalgií nabitými skladbami. Texty jeho písní byly svědectvím víry, ale i hlubokých životních zkušeností. Vzpomínám si, jak vyprávěl o autonehodě, při níž zahynula holka, s níž byl zasnouben. Měli již termín svatby… Bylo to při jeho první návštěvě evangelizačního týdne v Dzięgielowě. Procházel se po stanovém městečku jako nepřítomný. Pak k nám přicestoval a koncertoval ještě párkrát. V té době jsem kupoval všechny jeho kazety, které vydávalo studio Deo Recordings…
Několikanásobný držitel ceny Dove Award Billy Sprague je uznávaný písničkář, interpret, autor a skladatel. Jeho písně, mezi něž patří i klasická „Via Dolorosa“, nahráli známí umělci jako Brown Bannister, Gary Chapman, Sandi Patti, Debbie Boone, BeBe & CeCe Winans, Susan Ashton či John McDermot.
Narodil se 17. července 1952 v Tulse v Oklahomě, vyrůstal v Texasu. Navštěvoval Texaskou křesťanskou univerzitu, kterou dokončil v roce 1979, poté studoval angličtinu v magisterském programu na Texaské univerzitě a dva roky se věnoval literatuře na univerzitě v Austinu. Od roku 1981 hrál v doprovodné kapele Amy Grantové a také se vydal na dráhu skladatele.
Skladatel, zpěvák a hudební producent
V roce 1984 začal nahrávat pod svým vlastním jménem a vydal album, které produkoval Michael W. Smith. Druhé album Serious Fun následovalo v roce 1986, na kterém se podílel producent Wayne Kirkpatrick a spoluautorem písní byl Chris Rodriguez.
V roce 1989 Sprague přestal nahrávat a vystupovat poté, co jeho snoubenka zahynula při autonehodě, když jela na jeden z jeho koncertů. Na hudební scénu se vrátil až v roce 1992. Během této doby pokračoval v práci producenta a produkoval album Friends Forever Part 2, které v roce 1990 získalo cenu Dove Award za nejlepší hudební album. Po přechodu k Benson Records vydal Sprague v roce 1992 album Torn Between Two Worlds a v roce 1993 album The Wind and the Wave. V roce 1994 se oženil a pokračoval v psaní písní po celou dekádu 90. let. Mezi jeho nejvýznamnější skladby patří:
-
Via Dolorosa, Sandi Patti (píseň roku 1986);
-
A Man After Your Own Heart, Gary Chapman (píseň roku 1997);
-
Can You Reach My Friend, Debbie Boone;
-
IOU Me a For Always, BeBe & CeCe Winans;
-
What Were You Thinkin? (televizní znělka seriálu America’s Dumbest Criminals),
-
No One Knows My Heart, Suffer in Silence, Alice in Wonderland, There is a Line, Hold the Intangible a Crooked Man, které nahrála Susan Ashton;
-
Shelter Me, John McDermot
… a mnoho dalších.
Spisovatel
Billy Sprague si vyzkoušel i řemeslo spisovatele. Ve svém autorském debutu protkal svůj vlastní příběh do intuitivní apologetiky křesťanské víry. Kniha Zmrzlina jako klíč ke smyslu vesmíru, která je zároveň lehká jak i bolestně upřímná, zkoumá povahu víry, tragédie a Božské choreografie života a bytí naživu. Podle vlastních slov autora: „… budete se smát, budete plakat, budete rádi, že nejste já.“
Jeho druhá kniha Dopis truchlícímu srdci je osobním dopisem těm, kteří čelí ztrátě milované osoby. Billy se v ní vrací ke krajině vlastního truchlení, k otupující realitě tohoto údolí stínu smrti a k zábleskům světla a naděje, které ho přivedly zpět do země živých. Kniha je ještě silnější díky úžasným fotografiím významného krajinářského fotografa Johna MacMurraye. Dopisu se prodalo více než 46 000 výtisků.
Hudebník a hrdý otec
V letech 2006 až 2014 působil Billy Sprague jako vedoucí chval a jeden z lídrů v církvi Crossroads v severním Denveru, pak jako pastor a hudebník v Edgewateru na Floridě. Hudbě se věnuje i jeho dcera Willow. Hrdý tatínek se vyjádřil o její tvorbě: „Je to jeden z vrcholů mého života, vidět a slyšet svou dceru, jak ve studiu předává své srdce a hudební dar, jako by se pro to narodila. Nahrávání spolu s ní bylo pro mě zážitkem jako Mount Everest. Myslím, že při poslechu uslyšíte, co mám na mysli, a budete pohnuti, abyste si z jejích písní udělali své vlastní modlitby.“
Willow Sprague se celý život pohybuje v prostředí hudby a hudebních tvůrců. Měla možnost sledovat hudební život svého otce, byla u toho, jak psal a nahrával písničky, a nasávala umění živého vystupování. V jedenácti letech založila se třemi přáteli svou první vokální skupinu. Společně vystupovali s hymnami a popovými písněmi, a dokonce zpívali národní hymnu pro fanoušky NBA na několika basketbalových zápasech Denver Nuggets. Talentovaní školáci upoutali pozornost soutěže Amerika má talent, vystoupili v populární televizní show a o dva roky později v soutěži X-Factor. Jako vyzrálá umělkyně nahrála pár písní s otcem na jeho desku Songs in the Key of Awe.
Billy Sprague žije se svou ženou Kellie a třemi dětmi na Floridě v New Smyrna Beach, kde skloubil rodinný život s vedením bohoslužeb, chval, přednášením, psaním a skládáním hudby.
Foto: Billy s autorovou manželkou na začátku devadesátých let 20. století
Nejnovější komentáře