Menu
Vyhledávání
Fotogalerie

Niedziela 15. 9. 2013
zobrazení: 725
Další fotografie...
Kalendář
<<  Listopad  >>
PoÚtStČtSoNe
  1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30    
Doporučujeme

Fotogalerie

Informace

Postní pátky 2012 – Piątki postne 2012

Serdecznie zapraszamy na piątkowe nabożeństwa pasyjne w domu zborowym – zawsze o godz. 16:30.
Zarazem przepraszamy za mniej komfortowe warunki z powodu niedawnej awarii wody w PZKO i zalania pomieszczeń domu zborowego (dzięki Bogu sala pozostała nienaruszona).


Více o významu doby postní můžete přečíst v níže uvedeném článku teol. Jakuba Retmaniaka.


Postní období nabylo v církvi pevného místa mnohem později než období velikonoční. Sledujeme-li dějinný vývoj, shledáme se s ním teprve ve 4. století v souvislosti s rozvíjením a upevněním katechumenátu. Předtím se o postní době mluví u církevních otců jen příležitostně, a to v souvislosti s krátkými časovými údobími (jeden den, ve 3. století v Alexandrii jeden týden, v navázání na Ex 12,8 a Dt 16,3). Ve čtvrtém století oddělila církev jako postní období 40 dní (lat. quadraginta) před velikonoci, nepočítaje v to neděle, neboť ty postními dny být nemohly. Vedle úzkého spojení s přípravou katechumenů na křest sloužilo toto období ke konání církevní kázně: ti, kdo se veřejně prohřešili, byli v postním čase vyloučeni od večeře Páně. Po upřímném pokání byli na Velký pátek znovu přijati do sborového společenství.

Avšak podle J. A. Jungmanna byla postní doba mnohem více než postem přípravou na velikonoční svátky. Pro pochopení obsahu tohoto období je velmi důležité jeho biblické pozadí. Číslo čtyřicet je v Písmu spjato se základními událostmi Božího lidu, jako je např. exodus Izraele ze smrti do života a jeho 40leté putování k Hospodinovu království (Ex 16,35; Nu 14,33), čtyřicet dní Mojžíšova pobytu na hoře Sinaj při uzavření smlouvy (Ex 24,18), čtyřicetidenní Eliášova cesta k Boží hoře (1 Kr 19,8). Také sám Kristus pobýval 40 dní na poušti před začátkem své veřejné činnosti a vstupem do Jeruzaléma (Mt 4,2). Pokušení na poušti je rozhodujícím předznamenáním jeho příběhu, který vrcholí vítězným utrpením. Proto není náhodou, že církev pro 1. postní neděli zvolila právě perikopu o pokušení, jímž Ježíš vstupuje do vysvoboditelského zápasu proti satanovi. Rovněž ostatní postní perikopy připomínají, že Syn Boží přišel, aby rušil skutky ďáblovy (1 J 3,8). Z tohoto biblického pozadí je patrno, že církev prožívala postní období už v perspektivě Kristova vítězství ve vzkříšení a přijímala účast na jeho boji s mocnostmi zla a hříchu. Tato účast s sebou jistě nese utrpení, odříkání i půst, to však není jediným ani samostatným tématem postní doby. Boj s hříchem se projevoval obnovou věrnosti křestní smlouvě, posvěcením jednotlivce i sboru, přípravou katechumenů a úsilím o návrat odpadajících do obecenství sboru.

V poreformačni tradici se však chápání postního období zúžilo v přípravu na Velký pátek. Jeho tématem se stalo utrpení, kříž, Kristova krev - bez souvislosti se Vzkříšením. Tím se z něho ztratila dynamika, kterou starokřesťanský hymnus vyjadřuje slovy: smrtí smrt přemohl. Do středu se dostal zájem na osobním spasení a článek o ospravedlnění se zindividualizoval. Návrat k základnímu záměru předvelikonočního období, jak jej vyjadřují starokřesťanské modlitby a perikopy, nám může pomoci, abychom postní dobu opět přijali jako výzvu k zápasu s hříchem a přípravu na Kristovo vítězství. Tento zápas v sobě zahrnuje rozpoznání a vyznání hříchu, jež tvoří významnou část postních bohoslužeb. Přitom je příležitost připomenout závazek křestní smlouvy, a tak dopomoci svátosti křtu, aby měla v životě posluchačů významnější místo než dosud. V době postu je na místě navštívit nově pokřtěné, konfirmované a pozvat je k stolu Páně o velikonočních svátcích.

Důraz na pokání není samoúčelný. V pokání totiž poznáváme velikost Božího smilování, přijímáme odpuštění a vstupujeme do nového života v moci Vzkříšeného. Sborům, které pod tíhou vin propadají malomyslnosti a pocitu bezmoci, se postní období může stát časem upevnění víry v milosrdenství Hospodinovo, časem obnovy a nových vztahů. Postní neděle bývají označovány latinskými názvy, vycházejícími z tradičních introitů. Pozdějším vývojem dochází k tomu, že i tři neděle před postem jsou chápány jako příprava, což naznačují jejich jména- „Devítník", t. j. devátá neděle (latinsky Septuagesima, t. j. 70. den) před velikonoci, „Neděle po Devítníku" (lat. Sexagesima, 60. den), „Neděle masopustní" (lat. Quinquagesima, padesátý den).


| Autor: jak | Vydáno dne 21. 02. 2012 | 878 přečtení | Informační e-mailVytisknout článek
Nejbližší akce
Novinky
12.03.2017: Sprawozdanie z życia religijno-kościelnego Parafii ŚKEAW w Hawierzowie Suchej za rok 2016
Výroční zprávu ze života a práce sboru najdete zde.

28.12.2016: Porządek nabożeństw - 2017 - Přehled bohoslužeb

Právě vyšel nový přehled služeb Božích na rok 2017. V "papírové" podobě jej můžete obdržet od prosince v kostele při bohoslužbách nebo ve sborovém domě. Celý pořádek je ke ztažení zde.


09.01.2016: Projekt na záchranu varhan
Podrobné informace o varhanách v evangelickém kostele v Havířově-Prostřední Suché naleznete v tomto článku.

31.12.2015: Porządek nabożeństw 2016

Právě vyšel nový přehled služeb Božích na rok 2016. V "papírové" podobě jej můžete obdržet od prosince v kostele při bohoslužbách nebo ve sborovém domě. Náhled obálky najdete zde. Celý pořádek je ke ztažení zde

© 2003-2017 sbor Slezské církve evangelické augsburského vyznání v Havířově-Prostřední Suché
Tento web byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS.